Vector Linux

Vector Linux je distribucí vycházející ze Slackware s tím, že software je volen tak, aby bylo možné distribuci provozovat i na starším hardware. Distribuce je dostupná ve dvou verzích - odlehčená verze je k dispozici ke stažení zdarma a kromě toho existuje ještě plná verze, která je komerčním produktem. V této recenzi si představíme odlehčenou verzi Vector Linuxu 4.0.

Hardwarové nároky

Vector Linux je koncipován tak, aby jej bylo možné provozovat i na slabším hardware. Dokumentace na webu uvádí, že stačí i počítač s procesorem 386 a 16 MB paměti - i na takový stroj by se distribuce zřejmě dala instalovat, i když s praktickým využitím by to asi bylo dost slabé :-). Fakt ale je, že software je volen tak, že i na slabších strojích se Vector Linux chová svižně. Celá instalace Vector Linuxu 4.0 se vlezla na cca 700 MB na pevném disku.

Vítejte ve Vector Linuxu

Instalace

Obraz instalačního CD Vector Linuxu 4.0 (o velikosti 229MB) je ke stažení na serveru ftp.ibiblio.org.

Instalační CD je možné použít také k nabootování již instalovaného Vector Linuxu na pevném disku. Instalaci vyvoláme podle instrukcí stiskem F1 poté, co se objeví prompt zavaděče systému. Pokud by během instalace nastala nějaká nestandardní situace, se kterou by si instalační program neporadil, je možné instalaci přerušit (např. stiskem Ctrl-C nebo opakovaným stiskem volby "Cancel" v instalačním dialogu), problém na konzoli vyřešit a instalátor opětovně spustit příkazem setup.

V průběhu instalace nejprve zvolíme klávesovou mapu (na výběr je i česká/slovenská), poté zvolíme, zda při instalaci potřebujeme podporu IDE nebo SCSI. Následuje příprava rozdělení disku - na výběr je cfdisk nebo parted. Tady jsem narazil na problém, cfdisk i parted odmítaly rozdělit prázdný disk, který neobsahoval tabulku rozdělení disku. Musel jsem přerušit instalaci, z konzole ručně spustit fdisk, diskové oddíly vytvořit a instalaci spustit znovu. Je ale dost pravděpodobné, že se nejedná o chybu instalátoru Vector Linuxu - zřejmě si nerozumněl s poněkud netypickým virtuálním diskem VMware, ve kterém jsem Vector Linux testoval. Po rozdělení disku následuje volba souborového systému (ext2 pro konzervativce, dále ext3 a reiserfs). Před vlastním kopírováním instalace na disk instalátor ještě nabízí možnost ověření integrity archívu. Uživatel má pak možnost zvolit, zda chce instalovat jen základní systém a spokojí se s textovým režimem, nebo instalovat X Window System a GUI aplikace. Není zde možno volit jednotlivé softwarové balíčky - prostě jen zvolíte textový režim nebo X.

Na řadu přichází základní konfigurace systému: je zde možnost zvolit klasickou textovou konzoli nebo framebuffer, nastavení konfigurace X (rozlišení, myš). Následuje instalace zavaděče systému (LILO), konfigurace sítě a máme to za sebou. Další věci, jako třeba vytváření uživatelských účtů apod. instalátor neřeší - to už je ponecháno na administrátorovi systému.

Desktop XFCE, správce souborů, přehrávač MP3 souborů xmms

Vector Linux v praxi

Vector Linux standardně bootuje do textového režimu, k dispozici je obvyklých 6 virtuálních konzolí. Po prvním přihlášení uživatele root je záhodno nastavit heslo administrátora a následně založit další uživatelské účty (používat pro běžnou práci privilegovaný účet uživatele root je velmi špatný a riskantní zvyk). Grafické prostředí X Window System spustíme příkazem startx - objeví se menu, kde máme na výběr z několika možností:

• Fluxbox, jednodušší správce oken (v podstatě nástupce Blackboxu)
• IceWM, populární, dobře konfigurovatelný a poměrně také poměrně svižný správce oken
• XFCE, desktopové prostředí, které obsahuje správce souborů atd. - co do výčtu schopností jej nelze srovnávat s komplexními desktopy jako jsou KDE či Gnome, ale na druhou stranu je zase mnohem svižnější a neklade velké nároky na hardware.
• Xterm - možnost spuštění holého terminálu v X
• a konečně zde také máme možnost zvolit přímo editaci menu.

Desktop v režii Fluxboxu: poštovní klient sylpheed, www prohlížeč mozilla/firebird

Pokud bychom chtěli, aby systém po startu spouštěl X s přihlašovacím dialogem, stačí jen nastavit výchozí úroveň běhu systému na 5 (po instalaci je nastaveno 2), což zařídíme editací konfiguračního souboru /etc/inittab (viz. položka initdefault).

Správa balíčků, doplňující balíčky, update

Správa balíčků je realizována obvyklými nástroji ze Slackware (pkgtool), konfiguraci systému zastřešuje jednoduchý nástroj vasm. V prostředí X Window System je také možnost spustit jednoduché rozhraní (ukryté pod ikonou Software Plaza), pomocí kterého je možné instalovat / odstranit softwarové balíčky, včetně možnosti stažení dalších doplňujících balíčků a aktualizací ze serveru Vector Linuxu prostřednictvím ftp (např.aktualizace Xfce na verzi 4, mplayer, xsane, samba, cups a další).

Dostupný software

Distribuce je postavena na jádru 2.4.22, XFree86 4.3, glibc 2.3.1, gcc 3.2.2. Mezi aplikacemi pro běžnou práci jsou k dispozici:

• editory: bluefish (HTML editor), nedit, vim, xedit;
• www prohlížeče: firebird, dillo, lynx;
• pošta: sylpheed, mutt;
• office: abiword, tabulkový procesor zde není;
• multimédia: xmms, xcdroast;
• plus sada obvyklých nástrojů pro vývoj aplikací.

Nenajdeme zde desktopy GNOME ani KDE (jsou v plné verzi distribuce).

Desktop v režii IceWM, textový procesor Abiword, správce souborů xfe,
vasm - konfigurační nástroj Vector Linuxu

Lokalizace

Vector Linux 4.0 vychází z distribuce Slackware (9.0). Principiálně tady problémy nejsou, nicméně nastavení locales a přepínání klávesových map je potřeba dodatečně provést ručně. (Tedy i když jsme při instalaci zvolili české rozložení kláves). Nejprve je potřeba nastavit locales - v souboru /etc/profile.d/lang.sh změnit nastavení proměnné prostředí LANG:

export LANG=cs_CZ

Co se týká češtiny na konzoli, je ještě potřeba zavést klávesovou mapu a natáhnout odpovídající font takto: (nejlépe zapsat do startovacího skriptu /etc/rc.d/rc.keymap):

loadkeys cz
setfont lat2-16

Pokud jde o X Window System, postačí např. doplnit příkaz

setxkbmap -symbols 'czsk(us_cz_qwertz)' -compat group_led

do některého ze startovacích skriptů do /etc/X11/xdm/Xsession nebo do /etc/XwMenu.ini. Pak už jen zbývá nastavit příslušné iso-8859-2 fonty ve správci oken, terminálu atd. Problém je s abiwordem, kde narazíme na chybějící vhodné iso-8859-2 PostScriptové fonty (je třeba je stáhnout a instalovat).

Závěrem

Volně dostupná odlehčená verze Vector Linuxu 4.0 na mne udělala dobrý dojem. Tato distribuce může oslovit ty uživatele, kteří hledají distribuci pro starší, méně výkonný hardware anebo ty, kteří se neradi přehrabují v kvantech software, který ani mnohdy nepotřebují - a naopak přesně vědí, co chtějí a jsou schopni si případně chybějící aplikaci sestavit třeba i ze zdrojových kódů. Nejedná se o distribuci, kterou bych doporučil začátečníkům - je řada distribucí, které mají komfortní nástroje pro konfiguraci systému a správu instalovaného software a jsou pro začátečníky vhodnější. Jak už jsem zmínil na začátku, Vector Linux je také dostupný v "plné" verzi určené pro nasazení v kanceláři, tato "4.0 Deluxe" je ale komerční produkt (případně lze stáhnout starší verzi 3.2).