On the Rain-Slick Precipice of Darkness

Zdroj: ABClinuxu.cz

Herní prostředí

On the Rain-Slick Precipice of Darkness je hra, která kombinuje klasickou adventuru, kde procházíte prostředím a sbíráte předměty, spolu s RPG, kde budujete schopnosti své postavy. Je zasazena do dvacátých let 20. století do města New Arcadia, děj dokonale dokresluje hudba a grafika je potěšením pro oči. Staví se na bázi webového komiksu Penny Arcade a díky vertex shaderům svět komiks skutečně připomíná. Ve hře se kombinují 2D a 3D prostředí: při prozkoumávání města jste v 3D světě, při rozhovorech s lidmi a během různých speciálních příležitostí jedna dimenze ustupuje do pozadí. V 3D světě se volně pohybujete klikáním myší - klikáním rovněž dáváte povely k prozkoumání daného předmětu. Během rozhovorů vybíráte ze seznamu otázek a odpovědí - můžete se dozvědět nějaké důležité informace, získat nového parťáka, něco si koupit, či si jen vyslechnout nějaké to odseknutí. Dialogy jsou často humorné, některé možné odpovědi ironické až jízlivé.

Adventura by se nemohla obejít bez nějakého základního děje. Zde je nudnost všedního dne narušena tím, že se po už tak zkaženém a rozmláceném městě prošel jeden velký robot, který - jen tak náhodou - cestou rozšlápl váš dům. Plni zlosti i strachu se snažíte zjistit, kde se ten velký robot vlastně vzal. Chopíte se hrábí a odhodlaně kráčíte vpřed. Zpočátku vám průvodce dělá neznámý vypravěč, který komentuje dění jazykově bohatou angličtinou - tato část tak nabývá funkce tutorialu. Později získáváte přátele - nejprve je to jen obyčejná kočka, později dojde k rozšíření týmu o dva lidi: Johna a Tycha. Spolu s kamarády tvoříte jakousi kancelář expertů na všechno, kteří jsou za odměnu ochotni udělat pro každého významnějšího ňoumu cokoliv.

Cíle hry

Důležitou osobou hry je milá slečna Anne-Claire, která je tak trochu horlivý vědec. Zkoumá tajemství velkého robota, radí vám, kudy dál, pomáhá vylepšovat vaše zbraně a, protože je to něžná slečna, pokud se dostanete do šlamastiky, může přispěchat na pomoc s plamenometem. Samozřejmě nic není zadarmo - vylepšené zbraně se nevylepší jen tak z ničeho, a tak při toulání světem narážíte, kromě jiného, na spoustu nevrlých robotů. Pokud je váš souboj úspěšný a z robotů leží na zemi jen hromada šrotu, kdoví jak díky právě tomuto smetí Anne-Claire zlepší výzbroj vašeho týmu. Roboti zdaleka nejsou vše, co by vám a ostatním rádo ublížilo, a tak narazíte na mimy, klauny, smrtky, kousající odpadkové koše a další bytosti-nebytosti.

Pochopitelně není smyslem hry jen lámat hrábě o kovové zrůdy. Během získávání různých potřebných věcí budete od někoho občas potřebovat pomoc, přesněji řečeno, budete potřebovat něco, co má ve vlastnictví někdo jiný. Dotyčný však obvykle také něco potřebuje. Příkladem budiž jistý „urinolog“, který chce jakousi hračku, aby se na ni mohl vymočit - studuje totiž účinky moči a otestoval je už snad na každé věci v této čtvrti města. Nestačí? Co takhle věštící automat, který chce, abyste jej pobavili hraním na hudební nástroje, a stejně mu ještě musíte zaplatit. Jako takové útočiště pak funguje kancelář. Zde si můžete prohlížet přijaté případy (úkoly), informace o nepřátelích nebo vaší výzbroji, pouštět hudbu na gramofonu nebo se díky mapě rychle přesunout na určité místo. Je jen škoda, že jsou ve městě přístupné pouze čtyři lokace - do všech se ale budete často vracet, protože společnost se v temných ulicích může rychle měnit.

Souboje a výzbroj

Na světě to nemá nikdo lehké. Souboje jsou klíčovou součástí celé hry, ale na rozdíl od některých jiných her zde nejde o žádné bezhlavé střílení. Při boji řídíte sebe a další dva členy svého týmu; plus můžete povolat na útok pomocníky „externisty“, kteří jen přijdou udělat svou práci a zase zmizí. Veškeré vaše i nepřítelovy akce probíhají hezky postupně - zatímco jeden člověk útočí, další s navoleným úkonem čeká. Rozhodně se však nevyplácí zbytečně čekat: pokud totiž neuděláte úkon žádný, je okamžitě na řadě nepřítel. Prvním druhem útoku, který ve hře vyzkoušíte, je úder hráběmi - obyčejný robot vám takovou troufalost oplatí kopnutím do kolene nebo na vás vypustí olej. Kolega John je velký silák a jeho zbraní jsou tedy vlastní pěsti. Zato Tycho, kromě toho, že je vášnivý čtenář, raději spoléhá na sílu svého samopalu. Po provedení libovolné akce začnou nabíhat tři stupně ukazatelů - po dosažení první úrovně je možné použít nějaký předmět z inventáře (k předmětům se ještě dostaneme), po dosažení druhé vykonat základní útok a jakmile se naplní i třetí ukazatel, je možné za podmínky splnění nějakého klávesnicového chvatu (mačkání zobrazovaných kláves, rychlé mlácení do mezerníku, trefování se do pohybujících se ukazatelů atd.) použít speciální útok.

Aby byly souboje nějak opepřeny, všude možně během svých toulek nacházíte rozličné bedny a skrýše, kde se nacházejí předměty. Kromě nějakých náplastí a obvazů jsou to pozoruhodné esence posilující váš útok nebo obranu, oslabující to samé u nepřátel nebo zpomalující útočníky. Strategickým pomocníkem jsou i předměty, které odlákají pozornost nepřítele. Na roboty zabere pomeranč, který je svádí k něčemu, co vypadá jako pohlavní styk, na mimy zase průhledná krabice. Spolu s časem roste vaše schopnost zacházet se zbraní a bránit své tělo, ale také zlomyslných tvorů přibývá a rovněž oni rostou na síle. Týmová spolupráce tak hnedle nabývá na významu. Zásadní je, že v případě úmrtí někoho z týmu se svět nehroutí - pokud nemáte prostředky pro jeho oživení, po konci souboje se opět zdvihne ze země. Je tedy důležité udržovat alespoň jednoho člověka při životě, i když to je v boji s přesilou často obtížné.

Jako by nestačilo, že musíte plánovat útoky, je třeba myslet i na obranu. Při útocích nepřítele není od věci vypozorovat správný moment, kdy se dá útok zablokovat - výsledkem může být jeho částečné blokování, úplné blokování nebo úplné blokování s okamžitým protiútokem. Ale dost už boje - ne vše se dá v této hře získat silou. Toto platí v zábavním parku, do kterého se později také podíváte. V zábavním parku fungují jako platidlo různobarevné žetony, které můžete získat tím, že budete dobří v třech různých mini hrách. Budete se šipkou trefovat do létajících balónků, kamenem rozbíjet lahve nebo se budete trefovat koulí do bodově ohodnocených děr. Jako odreagování dobré, ale ne nezbytně snadné.

Technické informace

Podíváme se na technickou stránku věci. Hra je dostupná pro x86 (32bit) a vyžaduje procesor o taktu alespoň 1 GHz, funkční OpenGL akceleraci (ATI Radeon 9500, NVIDIA GeForce FX 5200 nebo Intel GMA 950 a lepší) a 512 MB RAM. Jako zvukový systém slouží OpenAL. Hra je distribuována v podobě tarballu - je možné ji kompletně stáhnout, ale dokud nezadáte sériové číslo, funguje pouze jako demoverze. Rozlišení obrazu je nastavitelné, volitelně je možný běh fullscreen a jsou k dispozici dvě úrovně detailů grafiky. Sériové číslo je možno zakoupit za dvacet dolarů v online obchodě.

Závěr

On the Rain-Slick Precipice of Darkness je hra, která mě skutečně zaujala. Snad i díky tomu, že není možné se dostat do situace, kdy nevíte, jak dál, se tento výtvor postará o několik hodin intenzivní zábavy. Bohužel skutečně pouze „několik hodin“ - řekl bych, že hru mohli přece jen udělat o něco delší. Kombinace scén, střihů, grafiky a zvuků je dokonale vypracovaná. Slabší stránkou zůstává menu: smysl jeho rozdvojenosti jsem buď úplně nepochopil, nebo nebylo úplně dopracováno. Na svém systému jsem narazil během hraní na jedinou závadu a tou byl chybný vzhled jednoho typu střelby - bez otestování na odlišném systému však těžko určit, zda je to chyba přímo ve hře, nebo je něco shnilého v ovladačích NVIDIA. Tak jako tak doufám, že autoři splní slib a hra bude mít pokračování!